75. Stíny Lauritasů! Svatopluků!

Stíny Lauritasů! Svatopluků!

Jak vás možno z hrobu vyvesti,

By ste uviděli neřesti

Národu a hanbu svojích vnuků!

Netoužících ani střely luků

Ku svobodě vzíti do pěsti,

Ani okovů svých bolesti

Krotiti hrou vlastní řeči zvuků;

Plémě Penna ledva pomstu tutlá,

Škřipně zlatý řetěz trhaje,

Nímž jej víže ruka matky outlá;

Nám krev milou cizí žížeň chlastá,

A syn, slávy otců neznaje,

Ještě svojím otroctvím se chvastá!