75. Znáš tu dvojeť, jenž když máť tě zrodí,

Znáš tu dvojeť, jenž když máť tě zrodí,

V chatrný ten obyt, člověče,

Hned jak stín se k tobě přivleče,

A ztad s tebou neustále chodí?

Z nich ti jeden druhdy zalahodí,

Druhý tobě strojí pomeče,

Až tě odtad s mocí vyvleče,

Aniž tebe někdo vysvobodí.

Smrt a život za dne za noci

Od porodu jsou ti průvodci,

A se derou o tě otroka.

Viziž, ať smrt tebe nezloká,

Ukoj ji, sprosť duši všechněch křivot,

Takto věčný pojme tebe život.