76. Krutý s osudem boj – to žití moje!

Krutý s osudem boj – to žití moje!

Slavný národ volím nésti výš;

Svrhnout vlastnokutých vazeb tíž,

Onť měl píti blahovolné zdroje.

Ode moře k moři mocně stoje,

Já chtěl pouště měnit v ráje říš;

Nebe nakloniti k zemi blíž:

Pružina však pukla mého stroje.

Pukla zrádou syna vlastní matky,

Na poli má vyproudila krev,

A noc černá pletla krevné zmatky.

No vy skryté duše mějte víru,

Dávné síly nový přijde zjev,

Svíce nová zažehá se v míru.