76. Usmání.

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Na vrcholku u Křeče,

Div se zima nevzteče,

Stále tam vítr věje;

Má milá na poli

U panské stodoly

Sama konopě pleje.

Aby sama nebyla

Má Hanička spanilá,

Pospíším já si za ní;

Než záhon vypleje,

Na mne se usměje

Častokrát, a já na ni.