76. Vrchy planí, moře pije do dna

By Jan Kollár

Vrchy planí, moře pije do dna

Čas, a všecko změní posléze,

Slunce hasý, hvězdy za meze

Světa kryje, kde směs neurodná;

Po sta bludech předce vnesla svodná

Lodí do Itaky vítěze;

Spadly Prometeu řetěze,

V něž ho krádež ukovala škodná:

Snad čas i mé strasti léky chystá,

Snad se i mně ještě zlatolistá

Palma časem někdy zotaví;

Aspoň jazyk lkáti unaví,

Srdce nikdý, nebo láska čistá

Nezná času ani nezná místa.