78. Kdož jsi básník, vstupuj často v kraje,

Kdož jsi básník, vstupuj často v kraje,

Kdežto kvete mládi lidské sad

Plný kvítí srdcejemných vnad,

A kdež jitro věčných blahot plaje.

Věčných svobod ovoce tam zraje;

Kdo v ten čárný ubydlí se hrad,

Pozůstane jako Apoll mlád,

A zlý osud jemu nezalaje.

Jak jsi bohat a jak právě blažen!

Proto nebuď odměn světa bažen,

V sobě máš zdroj blaha, pěstě Músu.

Jen jak anjel po vlasti sej bláhu.

Běda, kdo svou hříchy značí dráhu,

Músa se mu změní na Medúsu.