79. Srdce lidské – jaký stroj to malý!

Srdce lidské – jaký stroj to malý!

Malý prostor v těle zajímá.

Dívli, že si jeho nevšímá

Svět ten objemem tak neskonalý?

Na malý pak úd ten všemi valy,

Se stran všechněch, z příma z nepříma

Divých vášní příboj zahřímá

Ztroskotať je o příkré chtě skalí.

I tak splaská a tak více svraská,

Zdá se, že již musí vymiznouť,

A v sám vzduch se pouhý rozpliznouť.

V mále svém však předc svět všechen laská,

A své žádby takto vede směle,

Že jen Bůh můž naplnit je celé!