8. Den podzimní je běs tepla a světla,

Den podzimní je běs tepla a světla,

dvůr vlhkostí je šerý nasycen.

Za okny smutnými nad hlavou nachýlenou,

plyn nenávistně syčí celý den.

Nehybné lesy někde venku stojí.

Kraj v mlžný závoj smutku zastřený,

tak osamělý, tiše drobným deštěm

pro život lidský pláče ztracený.

Plyn dále pěje píseň zotročení –

Pod prsty útlými stroj v kvapný dal se běh;

krok jeho tvrdý, úsečný zní tichem,

tep žití horečný jak, v smutných místech těch.