8. Děva u trůnu.

By Jan Slavomír Tomíček

Anjel děva, sličná krásou sterou,

V sledním slunce blesku mile plá;

V čele, na rtech, v oku záře hrá,

S ohněm slunka v boj se líce derou.

Anjel děva, nebes jmína dcerou,

Zrak jí ku nebesům plamená;

A tu oko moje znamená,

K zemi se teď slavné krásy berou.

Sídla nebes nyní jsou tam pusta,

Onna svatost a hvězd plamen slán

V její milé oči, tváře, ústa.

V tomto tichém, v tomto horním páse

Vidím skvělý Boha trůnu stan,

Při něm stojí anjel v svaté kráse.