8. Když já okem slzovlhkým

Když já okem slzovlhkým

Padat vidím hvězdu s nebe:

Tu se duše má zarmoutí

A já myslím sám u sebe:

Ach, jak mnoho, velmi mnoho

Hvězd již s nebes chrámu padlo!

Ach, jak mnoho, velmi mnoho

Květů již na zemi zvadlo!

Kolik horkých, hořkých slzí

Již ta šírá země vssála!

Kolik bledým, chladným sníčům

Tiché, temné hroby dala! –

A přec svět se pořád točí,

Přec se lidé pořád smějí,

Radují a jaře pleší

A veselé písně pějí –

Jak by můj jen květ byl zvadnul,

Jen klesaly hvězdy moje,

Jak by zem jen můj hrob nesla,

Jen mých slzí pila zdroje!