80. Život lidský – plavba šírým mořem

By František Sušil

Život lidský – plavba šírým mořem

Plná péčí, plná zápasů;

V nebezpečí, hrůze, úžasu

V tůni brázdy přehluboké ořem.

V plachty často vítr duje hořem,

Blah, kdo řídí se dle kompasu,

A kdo před návalem zavčasu

Hledí k věčným na blankytě zořem.

Kam jde plavba? Kde loď přistáť žádá?

V ruce tvé se veslo plavby skládá,

Tvá chod řídiť má a může vůle.

Nebuď směrem lecjaká ti Thúle!

Leč jak Kolomb jistou maje métu

Na novém tam přistaň v nebi světu.