81. Pláč lásky.

Což to asi bude,

Že mi teskno všude,

Kudy chodím?

Vždy bych jen plakala,

Žalostně vzdychala,

A proč – nevím.

Když jsem plakávala,

Zase jsem přestala,

Nyní ale –

Moje modré oči

Pláčí ve dne v noci

Neustále!

Darmo se mě na to,

Můj drahý pantáto!

Vyptávate;

Jakž vám to vyjevím,

Když to sama nevím,

Nač se ptáte!

Darmo, matko! dítě,

Darmo vy těšíte

Uplakané;

Neníť mu pomoci,

Plakat ve dne v noci

Nepřestane.

Ach! totě u Boha,

Proč vaše nebohá

Pláče dcera,

Do rána bílého,

Od rána bílého

Do večera.