81. „Znášli kraj ten, ony ráje věčné,

„Znášli kraj ten, ony ráje věčné,

Vlast tu krás a duchů palouky,

Kde se ctnost a láska za ruky

Vedouc čistí v záři ve slunečné?

Tam kde větry chvějí tichořečné,

Palmy klenou stinné oblouky,

Tam kde z vonných myrtů, souzvuky

V trudnou duši, slavík lije vděčné?

Znášli kraj ten, kde tma s horkem zajde,

Bez trnu se růže červená,

A svou jilmu každý břečtan najde?

Tam kde mutné vyschnou časů řeky,

Kde choť, sestra, jedno znamená:

Tam jsem tvá a ty můj po vše věky.“