82. Chudá nevěsta.

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Nic ty, můj rozmilý! na to nedbej,

Že zlata ni stříbra nemám;

Mám srdce bohaté,

Jeť láskou pojaté,

A to ti za věno dám.

Láska – ta všecko nám vynahradí,

Bohatství a krása zhyne;

Jen láska upřímná

Věčně věků trvá,

Ta nikdý nepomine.

Vždyť pak jsme my oba pracoviti,

Málem se upokojíme;

Budeme pracovat,

Věrně se milovat,

V nouzi se potěšíme.

Statečku nám bude přibývati

Při práci a při svornosti;

Kdo se ctnostně živí,

A vždy je poctivý,

Pán Bůh ho neopustí.