82. Hřích je ovšem velký vražda vzteklá,

Hřích je ovšem velký vražda vzteklá,

Krádež, zráda, žhářstvo, otravy:

Hodny aby mečem popravy

Krev a duše z těla jejich tekla;

I lež, pýcha, závist, svod a změklá

Chlipnost číhající na mravy,

A jak slují ony ohavy

Přišlé na zem z horoucího pekla:

Však znám draka s tváří černochudou,

Proti němuž tyto úlomky

Hříchů, ještě sněhu bělší budou;

Ten sám loupí, repce, učí zlému,

Bije sebe, předky, potomky,

A zní: nevděk ku národu svému.