84. Plyňte časy, ó plyň k oustí řeka

Plyňte časy, ó plyň k oustí řeka

Spíše věku mého mladého,

Nezáviď mi zysku blahého,

Který na mne v budoucnosti čeká;

Život břímě, smrt je tužbě vděka,

Koj zem nízká srdce jiného,

Mně ať se rok ve dne krátkého

Dobu, a den v okamžení stěká:

Mně cýl vetknul osud do výsosti,

A však ona vtiskla pečeti

V každý důvod nesmrtedlnosti;

Jen to chtěl bych ještě věděti:

Zda, když Parka jednou vlákno přetne,

Sám jen duch tam, či i srdce vzletne.