85. Přibuznost.

By František Matouš Klácel

Růže, růže, musím tobě láti,

Márná růže, kdy se počneš káti

A kdy svlečeš tvůj proklatý šat?

Rdíš se, by se na tě každý díval,

Usmíváš se, by se svět usmíval,

K utrhnutí lákáš smilný hmat.

Pravdu máš, dobrý hyosciame,

Za svatého tebe uznáváme,

Škoda jen, žes muchomůrky brat.