85. Zpomínka na otce.

Smrtí Tvou jsem, otče drahý, milý,

Nejlepšího ztratil přítele,

Dobrodince a pěstitele;

Vděčně zpomínám si každou chvíli,

Jak jsi moudře cestu razil k cíli,

Snášet učil zemské svízele,

Nepřipouštět boly domnělé,

Jak jsi pěstoval mladistvé síly.

Láska Tvá ochranným štítem byla,

Rada Tvoje vděčné paměti

Divou mysl často zchlácholila.

Drahná léta odpočíváš v hrobě,

Mně však co malému dítěti

Posud bolně stýská se po Tobě.