86. Znám tři sestry, jedna druhé předčí

By František Sušil

Znám tři sestry, jedna druhé předčí

Vděkem, krásou, vnadou spanilou;

Bůh je spojil vazbou vrodilou

Jedněch mravů, rázů, jedné řeči.

Dvě z nich stály spolu v klidu, v seči,

Zdílely se slávou, mohylou;

Nehodou ta třetí zlotřilou

Padla v drápy zlému podbiječi.

Aby vyšla z rukou svého kata,

Sestry zvou ji míle v náručí,

Leč ta zad k nim vrací ve žluči.

Pouty zlými, jimiž byla spiata,

V srdci chorém znedužela morem,

Proto zuří proti sestrám vzdorem.