87. Čí vina.

By František Matouš Klácel

Věru bratří, byla by to psota,

Kdy, jak praví, světlo není hmota,

Následovně i nevážné jest.

Ale když nic není, nač se báti,

Že se může ním co zlého státi,

Pytlů světla lepší jedna pěst.

K čemu tedy hlásný hloupý zpívá,

Ať na světlo každý pozor mívá,

Světlem zdaž se stala kdy neřest?

S ohněm arci často těžká rada,

Ale v ohni kalná jest přísada,

Nedej světlu ohně vinu nest.