87. Pouhý nehřích, bratře, ještě k cnosti

Pouhý nehřích, bratře, ještě k cnosti

Chrámu nenáleží skvoucímu,

On jen peklu ujde žhoucímu,

Ale v nebi nemá oučastnosti;

Tu cnost má i kámen, z lenivosti

Též zle nečinívá bližnímu,

Máli ale proto k božímu

Blížiti se trůnu práva dosti?

Člověk loupí, jestli nerozdává,

Nemluvíli pravdu, zlořečí,

Zločincem se nečiněním stává;

On jen tolik platí, kolik dělá:

Když se tedy hnilost člověčí

Cnosti bojí, proč je k hříchům smělá?