87. Študentské lásky.

Tys má hvězda, perla, Tys mé nebe!

K Tobě svůj já stále vznáším vzhled,

Smrt ukrutnou volím raděj hned,

Nežli žít jedinký den bez Tebe.

Pakli los odloučí nás od sebe,

Peklem bude mi celinký svět!

Přisahalť on za študentských let,

Dokud k tobě nedoploul, o chlebe!

Na venku nastoupil ouřadeček,

Mysl odevrátil od Prahy;

Po letech přistárlý mládeneček

Choť z mladinkých sobě vybral ženských,

Staré zapomenuv přísahy...

Ejhle! konec známostí študentských.