9. Ohníček.

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Ta naše babička

U kamen se hřeje,

A přec je jí zima,

Až se celá chvěje.

Já na zimu nedbám,

Mámť srdéčko vřelé,

A to mě zahřívá

Po mém celém těle.

Janeček mi v srdci

Rozdělal ohníček,

A tenť mě víc hřeje,

Než teplý kožíšek.

Dokud ten ohníček

Bude plápolati,

Nebudu se zimy

Ani mrazu báti.

Ale až vyhasne,

Potom bude běda,

Jako té babičce,

Co u kamen sedá.

Budu jako ona

U kamen sedávat,

A mladá děvčátka

Budou se mi smávat.