9. Pannám zbožnicem.

By František Sušil

Jarní květino,

Sličná kalino!

Znášli růže, lilije,

Kvítí panny Marie?

Vsaď je k ozdobě

Ve své útrobě,

Buřeň zlá a uvírá

Nechť se k tobě nevtírá.

Tvojí duše stan

Bývej vždy prost han,

Myšlení, jež má tvá hruď,

Jako zápach růže buď.

Cuden buď tvůj hled,

K svůdcům buď jak led;

A jak slunce v létě plá,

Hárej k Bohu láska tvá.

Jako hrdlice

Z prašné hlučnice

Do rozsedlin tajných skal

Svodného se světa vzdal.

Bývej vtělenou

Páně ozvěnou,

Když kdo volá, jen dej řeč

A jí všem se libě vděč.

Koli na nebi

Hvězd se velebí,

Toli očí k Bohu kloň

A se v jeho světle sloň.

Život tvůj se jev

Jako sladký zpěv,

A v tom světě stohlukém

Bývej Páně ozvukem.

Růže opadnou,

Věnce uvadnou,

Jenom krása duše jest

Krašší než lesk všechněch hvězd.