9. Předseda doupnák.

Doupnák čížku kývnul vlídně

a hned k sněmu mluvil klidně:

„Opeřencův sbore vzácný,

slavný sněme nebojácný!

Čížek, soudruh nerozdílný,

učinil nám návrh pilný,

by dnes byl již konec řečí

o rostoucím nebezpečí,

jež nám strojí partykáři,

odrodilci prospěcháři.

Slyšeli jsme mnoho důkazů

o tom smrtonosném úrazu,

kterýž ona smečka čistá

našim zpěvným rodům chystá.

Avšak, pánové a dámy,

starý mrav náš světu známý,

nežli odsoudí se zrada,

obhájce jich slyšet žádá.

Zezulky a straky, kavky, vrány

navštěvují prospěchářův stány;

na zhojení nesvornosti bolné,

každému buď dáno slovo volné.

Komu libo, bez vší bázně

před pernactvem pověz rázně,

křivdu-li kdo odštěpencům činil,

neprávě-li ze zrady je vinil?

Ba i co kdo o nich dobrého ví,

ať nám upřímně a věrně poví!“

Ticho bylo hodnou chvíli;

jmenovaní ramenáři

s kyselou a smutnou tváří

hlavami se k sobě chýlí;

konečně pak zezulák,

podezřelý líný pták,

na bidélku statně stal

a tam mluviti se jal.