90. „Co na srdci, to na jazyku!“

„Co na srdci, to na jazyku!“

To pravidlo ve stálém zvyku

má býti hlavně u lidí,

jenž za pravdu se nestydí,

a k těm i já se počítám.

Co tedy ve svém srdci mám,

to zjeveno buď bez orací:

mámť pořádnou tam gratulaci,

která co do slov není dlouhá,

však od a do ž pravda pouhá

a jejíž obsah jestiť ten:

„Já v novoroční tento den

Vám přeju z hloubí srdce svého,

by Bůh Vás střežil všeho zlého,

by vám dal všecko dobré jen.“