91. Předkem se už té mi po hodině

By Jan Kollár

Předkem se už té mi po hodině

Sardce v tužbách sladkých rozlije,

Ve které si spolu lekcie

Dáváváme v naší materčině;

Nebo tu jsou všecky přítelkyně

Slávy při nás, Muzy, Gracie,

K nimž i žert a smích se přivije

S rukotisky v libé míšenině:

Ona svému sorbskolužickému

Mne, já zas Ji učím nářečím

Jiným, zvláště českoslavenskému;

Za každou jest chybu určen trestek

Hubinka, s tím ale bezpečím,

Aby její neslyšáno chřestek.