94. Hajej.

By František Matouš Klácel

„Škoda, škoda těch překrásných časů,

Kde jsem neznal světa zlých zápasů,

Kde jsem sníval rajsko-blahý sen.

Pochybek mi duši nerozrýval,

Blahé srdce rozum nerozkýval,

V lásky náručí ubíhal den.“

„Neplač, neplač ubohý chudáčku,

Z máku na cumlíček, pojď ve táčku,

Hajej, hajej! sni a cumlej jen!“