94. Z cizých krajin přibyla k nám kněžna;

Z cizých krajin přibyla k nám kněžna;

Nebešťanův měla povahu,

Dobrodiní chudým v oblahu

Rozsívala její ruka něžná.

Nebyla to dobrodiní běžná;

U chudobných dlela u prahů,

Dětem byla anjel v ostrahu,

Ze skal tvrdých zdíla role těžná.

Měl’s ji viděť! kdež se jenom blyskla,

Všecka mládež kolem ní se tiskla,

Jak se můž jen dítě k matce touliť.

K jejím krokům jal se blankyt houliť.

Zdálo se, že mana s nebe kane,

A zář Boží nad krajinou plane.