95. Měsíc bledý na obloze jasné

Měsíc bledý na obloze jasné

Mezi hvězdičkami putuje,

V noci temné tiše kraluje,

Líce světu ukazuje šťastné.

Na úsvitě truchliví a žasne;

Neb jakmile slunko vypluje,

A plaménky světla rozduje,

Měsíc bledne, až dokonce zhasne.

Já, ach! já jsem ten měsíček bledý,

Touhy po Tobě mé hvězdičky,

Stále k Tobě svoje vznáším vzhledy.

Tys však slunko ve plamenném jasnu,

Mžikem svět ozáříš celičký;

Já však truchlím, blednu, mru a hasnu.