96. Bratrství.

By František Matouš Klácel

Co ten ptáček švitoří, se směje,

Duch-li v něm také se kreje,

Aneb zvíře pouhý jest jen prach?

Bože! milostivě tys jej stvořil,

Z hlubokosti vůle své výnořil,

A přec není prý náš v celku brach!

Proč bratrství odpírají ptáku?

Zdá se, zdá mnohému snad světáku,

Že jej číž předhoní – toť ten strach!