99. Oprava.

By František Matouš Klácel

Louko, louko, k čemu barev mnoho,

Řekni, co ti z hospodářství toho?

Jedna, jedna barva jesti dost.

Lidstvo, lidstvo, k čemu těch jazyků?

Lepší jeden míti jen ve zvyku,

Jeden pěstíc druhým dej výhost.

Bože, Bože! jaks to hloupě zpravil!

Kyž by ses byl světem neunavil,

Nebyla by moudrost ni hloupost.