99. Žeby toto tělo z obyčejných

Žeby toto tělo z obyčejných

Živlů bylo, není k úvěru,

Ono při bedlivém výběru

Musí z částek tkáno býti tejných;

Asnad z rosy, libovětrů chvějných,

Sněhu, červánků, mhly, etheru,

Záře, oblaků a páperu,

A hmot jiných útlých, čarodějných:

Mnohé Vesny slily v jeden slevek

Vůni květů svojích k budově

Těla této najkrásnější z děvek;

Proto jdeli, neslyšeti kroku,

Mluvíli, jen dech je ve slově,

Děláli co, sotvy zřejmo oku.