a dál

By Stanislav Kostka Neumann

také si říkám život,

a je to krása zrazená

hrabivostí a pověrami,

ale i ruka vztažená

k ráně a stavbě nad hrozbami

a dál.

také si říkám smrt.

vichr a velká voda.

padá-li listí, je i máj.

stromů však, stromů škoda.

jde slavná alej v zaslíbený kraj

a dál.

také si říkám sen.

zhola nic pro cikánky.

v začaté knize mistrově

čtu nenapsané stránky,

ty široširé o vdově

a dál.

a říkám si i poesie,

když nečtu knih a smaragdovou dlaň

po vřavě hledám kruté.

a svědectví i zbraň,

ne fikce věčna ve skořápce duté,

je ptačí píseň v noc.