A. DUMAS PÈRE.

Ten obr živelný si stvořil svět

pimprlat drobných, jimiž čile hrál

dějiny věků. Sám žil s nimi, kvet,

bojoval, tesknil, trpěl, miloval.

A dech se tajil v prsou divákům,

a dech se tajil v prsou autoru,

hořících zraků pln byl stále dům,

tep jeho krve šuměl v prostoru.

A náhle z venčí z otevřených žil

krev skutečná mu vstřikla v horkou líc,

krev Francie, již barbar poranil –

a rázem nedalo se bájit víc.

Děs, hrůzu sily tyto nestvůry.

V hrách jeho nikdy Vlast tak nepadla.

Pln hoře nechal stát své figury,

jda navždy s hnusem z dějin divadla.