A JINÝ NAHRADÍ TĚ.

A jiný nahradí tě,

tam, kde jsi v žití stál –

nad bojištěm zas skřivan

svou píseň pěje dál.

Na půdě udupané

jak dříve s létem zas

dozraje v žáru slunce

a zavlní se klas.

Než bolest, umírání,

silnější láska je,

milenci ruku v ruce

zabloudí do kraje.

Radosti trochu, žalu,

v uzlíčku životem

zas člověk poutník nese,

a s bohem dá zas všem.

Po jaru přijde léto,

po noci nový den,

a krátký život lidský

jak prchavý je sen.

Zarostou hroby travou,

jde oráč za pluhem,

a v době zrání těžce

zas oddychuje zem.

A přejdou roky, zajdou,

a ticho po boji,

čas, utěšivý lékař

jde, rámy zahojí.