A jsou to také Češi!

I vem si ďas to čekání,

jen spusťte bujnou notu!

Slyšíte? hodně divokou!

Co škodí trochu potu?!

Dřív kázala Vám cizina,

teď bratr Čech Vám velí,

a nechcete-li bratrům hrát,

pak zvu Vás vyvrheli!

Ha! blbá chaso, Bůh Tě suď!

a bázlivou tu zatrať hruď!

Hle oni hlavy svěší –

A jsou to také Češi!

Nuž, tedy já Vám zahudu,

jak srdce mužné velí,

a budu hromem burácet,

kde cnosti odumřely! –

U nás se plýtvá chválením,

až se to hnusí sluchu.

Tu samá „vlasti naděje“

a kopa „veleduchů“!

Však věřte, také hříšníci

jsou na té boží vinici,

ti na řad vlasti hřeší –

A jsou to také Češi!

Nic hotového nespadne

z milosti boží s nebe,

a přec tu není důvěry

a víry sama v sebe!

A pořád jen to doufání

a při tom každý lení,

leč, kde by doufat slušelo,

tu naděje již není!

Jen plané slyšet otázky,

a vlastence zřím bez lásky!

Ti plachým snem se těší –

A jsou to také Češi!