A KVETOU LILIE BÍLÉ...

A kvetou lilie bílé

a narcisy bílé kvetou –

v ty tiché, daleké míle,

ó, vezmi mou duši kletou!

Kde světlo měsíce svítí,

kraj omdlévá sladkou vůní,

kde bílé leknínů kvítí

se k zamlklé chýlí tůni;

kde všecko hluboce mlčí,

jak v tajemství skryto stínu –

kde stopy neuzříš vlčí,

kde nezkvete kalich blínu;

kam duše bělostné chodí

v své neznámé, tajné touze –

ó, v kraj ten budiž mou lodí,

žít chtěl bych tam s tebou dlouze!

Svou léčit duši tam kletou,

jít v daleké s Tebou míle,

kde bílé narcisy kvetou

a lilie kvetou bílé...