A NEZAPÍRÁM

A nezapírám, těžké byly chvíle,

dny zlé a horší večery.

Leč jako nikdy přišel těše, síle

dnes masopustní úterý.

Sem nezabloudí mumraj karnevalu,

je vážné ticho v cele mé.

Než, zbytečnost jsem poznal všeho žalu

ať přežijem’, ať zhyneme!

Přežijem’: v krásné vzpomínce se vrátí

okamžik mnohý zoufalý.

Zemřeme: život vše-li, co lze dáti,

jak bychom své vše nedali?

Otevru okno: noci van ať dýše

v předjarní, důvěřivý sen.

Řev opilých odkudsi z dálky slyše

u okna stojím opojen.