A nových pěvců řad přede mnou vstává denně,

A nových pěvců řad přede mnou vstává denně,

jak starý Goethe děl, je země rodí zas,

jak vždy je rodila ve časů i dob změně...

Ó pějte, zvučte dál, já všecky vítám vás!

Když pouze v dlani své nesete, co je lidské,

ó pak jsme bratry hned! Co chce tu křik a spor?

Znám dobře jako vy vše boje gigantické,

vím, čím plá slunce vždy, čím blyskne meteor!

Jest záští nemožné ve republice duchů,

kdo silný byl a jest, se síly nelekne,

rád skloním srdce své až ku vašemu uchu,

kdo ryzí, přisvědčí – a pes jen zaštěkne!