A pak že je Osud zlý!

A pak že je Osud zlý!

Když nejvíc jsi mdlý,

hodí ti úsměv do tmy,

když nejvíc se v tobě setmí,

rozžne ti světélko pro zbloudilé.

Když nejvíc tě přikrčí žal,

ve výši někde dá květu vykvést,

aby ses narovnal

touhou přivonět k němu.

Z prachu tě zvedá, kamének pošlapaný,

do bílých vrhá tě pěn

životu vstříc,

a tvojí pak vinou,

budeš-li smýkán neb vyvržen,

břehy a moře když splynou.