a přece

navždy nám, navždy odkvetlo jaro,

prchavé, křehké jaro těl.

na posečeném palouku kvete

soucitný, skromný jitrocel.

snad je nám ledačeho líto.

kukačka nezve po lesích.

věneček suchý z ilusí loňských

pod podobiznou visí tich.

a přec nám v krvi nehmotný skřivan

k snům jarním zpívá doprovod.

a přece klokotají nám v mozku

bystřiny smělých jarních vod.

jaro je vůle, jaro je zápas.

jaro je svět, jenž přichází.

i po smrtelné posteli jednou

nám rudé máky rozhází.