A sny naše jednou byly písní,

A sny naše jednou byly písní,

co ji tkali pěvci v korunách.

Šepotali o přesladké tísni,

hráli kouzlo temna, světla vzmach,

bolest odloučení, o návratu – –

Ovívali zlatou naši chatu

teplem v měkkých toninách,

v jásot jich se scházely k nám víly,

usedaly v listy útlých váh,

kde se houpaly – my spolu snili.