A VŠECKO KDYŽ HNIJE A HNIJE...

A všecko když hnije a hnije

přec literatura žije

prostředních mozečků,

blbů a blbečků...

A národ čte a ctí je...

A všecko když hnije a hnije

přec politikaření žije,

šplhouni ve Vídni

se časem uklidní,

nás zradí, syčící zmije.

A všecko když hnije a hnije,

národní ostuda žije,

mecenáš u bufetu

cpe sebe, cpe ženu, cpe tetu.

A to je konec historie.