A Z RODU DRAVCŮ

A z rodu dravců si vzpomínám

rozletů po horách...

Já dívám se na myší nárůdek

v národních špižírnách.

Na generaci, jež maličká

bez křídel, bez drápů

tancuje lidem k radosti

před hejnem otrapů,

na generaci, jež otročí,

bič vládní v mase svém,

vyteklé oči pod obočí

upřené v nejistou zem...

na generaci, jež propásla

svou tvůrčí hodinu,

bez radostí teď, bez bolestí,

bez tvůrčích odstínů...