Absolutno

Absolutno! Absolutno!

Och, kolik to již krásných jmen

tak vymyslil si lidský duch,

by nemusil – bloud – říci jen

to slovo Bůh.

A přece, přec! Když v duši smutno

a vzdech se dere přes ret tvůj:

Proč nevolá ret: „Absolutno?“

Proč úpí vždy jen: „Bože můj?“