Aby přišla tak radost...

Aby tak přišla radost klidná, naivní, udivená...

Uvažujme a otevřme potřísněná blátem okna,

svátek duše nastává, ticho, vyzařované jitrem.

Neb aby přišla radosť jako večery před svátkem,

když stromy v květu zamilují se do měsíčního světla,

a když očištěné prahy se lesknou pod hvězdami...

A široká a volná melodie Odpuštění a Smíření

aby zabloudila všemi otevřenými okny

bouřícími zvony, hosannah, hosannah, svátkem duše.

Pozdvižená křídla, lehká, průsvitná, utkaná z hebkých tkaniv

zlata, červce, modrých odstínů neznámých končin, –

aby tak přišla radosť, klidná, naivní, udivená.