ABYCHOM JEDNO BYLI! (2)

Kdy se jednou rozhoříme

svatou láskou bratrství?

kdy tvé, Kriste, víry símě

vzejde ve tvé království?!

Kdy mír bude ve vší zemi,

války navždy ztichne ryk?

nepřátelství navždy zněmí,

kdy tvůj přijde okamžik?!

Kdy ten zázrak nad zázraky

očaruje celý svět?

kdy, hněv, nezahoří zraky,

kletbou nezachví se ret?!

Kdy se ruce do náručí

rozepnou jen k objetí?

k trpícímu soucit vzpučí,

aby rozkvet’ obětí?!

Kdy sám, Kriste, v nás se jednou

divem božským vtělíš jen,

v Hostii jak přetajemnou

vtěluješ se den co den?!