Ach drahé dítě, – zas to vzpomínání

Ach drahé dítě, – zas to vzpomínání

mi duší voní jako květy strání

a divná úzkost padla do mých dum –

My spolu kdysi tolik šťastni byli,

pak oplakali stokrát blaha chvíli

a stokrát v náruč starým klesli snům.

Ó vy sny sladké! Vaše záře snivá

se posud denně v naše dumy dívá:

co dávno prchlo, nesete nám zpět.

Vy přikouzlíte zas těch nocí plání,

kdy chodili jsme spolu zadumáni

a na retu ret ve polibku zkvet’.

Ach drahé dítě, těch snů snivé tóny

mi v duši hrají jak vzdálené zvony

a odlesk luny tvou mi kouzlí líc

a ve vzpomínkách jako ptáče v sněti

nevidím Život, jak kolem mne letí –

Ó sladké štěstí! – Co chci ještě víc!