Ach jakž to srdce divně v prsou bije!

Ach jakž to srdce divně v prsou bije!

Hned jak by předhánělo mračné povětří,

hned jako hoch, jenž dechu nešetří,

tak tlukotem svým horou, dolem kráčí,

že sotva stín mu věrný jeho stačí.

A náhle v nejdivějším, nejmocnějším hnutí

se zase zastaví,

jak by to hloupé srdce přemýšlelo,

zda má bít dál, zdaž jíti na odpočinutí.